Conjugaison du verbe lávket (infinif : lávket).
| Indicatif | Conditionnel | Potentiel | Impératif | ||
|---|---|---|---|---|---|
| Présent | Prétérit | Présent | Présent | Présent | |
| je | lávken | lávkejin | lávkešin | lávkežan | lávkejehkon |
| tu | lávket | lávkejit | lávkešit | lávkežat | lávke |
| il/elle | lávke | lávkii | lávkešii | lávkeža | lávkejehkos |
| nous deux | lávkejetne | lávkiime | lávkešeimme | lávkežetne | lávkejeahkku |
| vous deux | lávkebeahtti | lávkiide | lávkešeidde | lávkežeahppi | lávkejeahkki |
| ils/elles deux | lávkeba | lávkiiga | lávkešeigga | lávkežeaba | lávkejehkoska |
| nous | lávket | lávkiimet | lávkešeimmet | lávkežat | lávkejehkot lávkejeahkkot |
| vous | lávkebehtet | lávkiidet | lávkešeiddet | lávkežehpet | lávkejehket |
| ils/elles | lávkejit | lávkeje lávkejedje |
lávkešedje | lávkežit | lávkejehkoset |
| thème négatif | lávke | lávken | lávkeše | lávkeš | lávke |
| Participe passé | lávken | ||||
| Abessif | lávkekeahttá | ||||
| Gérondif | lávkedettiin | ||||
| Nom d’action | lávken | ||||