Conjugaison du verbe máhttit (infinif : máhttit).
| Indicatif | Conditionnel | Potentiel | Impératif | ||
|---|---|---|---|---|---|
| Présent | Prétérit | Présent | Présent | Présent | |
| je | máhtán | máhtten | máhtášin | máhtežan | máhtton |
| tu | máhtát | máhttet | máhtášit | máhtežat | máhte |
| il/elle | máhttá | máhtii | máhtášii | máhteža | máhttos |
| nous deux | máhtte | máhtiime | máhtášeimme | máhtežetne | máhttu |
| vous deux | máhttibeahtti | máhtiide | máhtášeidde | máhtežeahppi | máhtti |
| ils/elles deux | máhttiba | máhtiiga | máhtášeigga | máhtežeaba | máhttoska |
| nous | máhttit | máhtiimet | máhtášeimmet | máhtežat | máhttut máhttot |
| vous | máhttibehtet | máhtiidet | máhtášeiddet | máhtežehpet | máhttet |
| ils/elles | máhttet | máhtte | máhtášedje | máhtežit | máhttoset |
| thème négatif | máhte | máhttán | máhtáše | máhteš | máhte |
| Participe passé | máhttán | ||||
| Abessif | máhtekeahttá | ||||
| Gérondif | máhtidettiin | ||||
| Nom d’action | máhttin | ||||