Conjugaison du verbe nákcet (infinif : nákcet).
Indicatif | Conditionnel | Potentiel | Impératif | ||
---|---|---|---|---|---|
Présent | Prétérit | Présent | Présent | Présent | |
je | nákcen | nákcejin | nákcešin | nákcežan | nákcejehkon |
tu | nákcet | nákcejit | nákcešit | nákcežat | nákce |
il/elle | nákce | nákcii | nákcešii | nákceža | nákcejehkos |
nous deux | nákcejetne | nákciime | nákcešeimme | nákcežetne | nákcejeahkku |
vous deux | nákcebeahtti | nákciide | nákcešeidde | nákcežeahppi | nákcejeahkki |
ils/elles deux | nákceba | nákciiga | nákcešeigga | nákcežeaba | nákcejehkoska |
nous | nákcet | nákciimet | nákcešeimmet | nákcežat | nákcejehkot nákcejeahkkot |
vous | nákcebehtet | nákciidet | nákcešeiddet | nákcežehpet | nákcejehket |
ils/elles | nákcejit | nákceje nákcejedje |
nákcešedje | nákcežit | nákcejehkoset |
thème négatif | nákce | nákcen | nákceše | nákceš | nákce |
Participe passé | nákcen | ||||
Abessif | nákcekeahttá | ||||
Gérondif | nákcedettiin | ||||
Nom d’action | nákcen |