agnostický

Dérivé de agnostik, avec le suffixe -ský.

agnostický \aɡnɔstɪt͡skiː\ (comparatif : agnostičtější, superlatif : nejagnostičtější)

1. Agnostique.
   • Hugo vyznával pravoslaví a lamentoval nad agnostickým postojem svého přítele.

     Hugo professait l'orthodoxie et se lamentait sur l'attitude agnostique de son ami.

   • Můj tatínek byl agnostický prvorepublikán. O Bohu zřejmě příliš nepřemýšlel, leda snad jako o symbolu moci. Proto si ho nedokázal představit jinak než jako všudypřítomného leč liknavého četníka.— (Švanda, Pavel (2006): Paměť esejisty. Brno: Atlantis.)

     Mon père était un républicain de la Première République agnostique. Il ne pensait probablement pas beaucoup à Dieu, sauf peut-être comme un symbole de pouvoir. C'est pourquoi il ne pouvait pas l'imaginer autrement que comme le gendarme omniprésent mais hésitant.

• Ústav pro jazyk český, Akademie věd ČR, v.v.i., 2008–2015 → consulter cet ouvrage