| nombre | cas \ genre | masculin | féminin | neutre | |
|---|---|---|---|---|---|
| animé | inanimé | ||||
| singulier | nominatif
|
siný | siná | siné | |
| vocatif
|
siný | siná | siné | ||
| accusatif
|
siného | siný | sinou | siné | |
| génitif
|
siného | siné | siného | ||
| locatif
|
siném | siné | siném | ||
| datif
|
sinému | siné | sinému | ||
| instrumental
|
siným | sinou | siným | ||
| pluriel | nominatif
|
siní | siné | siná | |
| vocatif
|
siní | siné | siná | ||
| accusatif
|
siné | siná | |||
| génitif
|
siných | ||||
| locatif
|
siných | ||||
| datif
|
siným | ||||
| instrumental
|
sinými | ||||
siný \sɪniː\ (comparatif : sinější, superlatif : nejsinější)
Ó jaro, ó máji,— (Julius Zeyer, Z jara)
jaký to ruch,
jak zmlazena země,
jak siný vzduch!
Noc šerá byla, lesů černé stíny se temněly jak hradby obzoru, a v bystrých proudech hučel ze hlubiny tlum prapodivných vážných hovorů; kruh měsíce byl zádumčivě siný a bledé světlo sypal na horu, kdes v daleku se bolně ozval časem pták opuštěný pronikavým hlasem.— (Karel Václav Rais, Z domova)