starožitný

Tchèque

« Qui a longtemps vécu », composé de starý (« vieux »), žít (« vivre ») avec le suffixe -ný → voir žito et žitný.

nombre	cas \ genre	masculin		féminin	neutre
nombre	cas \ genre	animé	inanimé	féminin	neutre
singulier	nominatif	starožitný		starožitná	starožitné
	vocatif	starožitný		starožitná	starožitné
	accusatif	starožitného	starožitný	starožitnou	starožitné
	génitif	starožitného		starožitné	starožitného
	locatif	starožitném		starožitné	starožitném
	datif	starožitnému		starožitné	starožitnému
	instrumental	starožitným		starožitnou	starožitným
pluriel	nominatif	starožitní	starožitné		starožitná
	vocatif	starožitní	starožitné		starožitná
	accusatif	starožitné			starožitná
	génitif	starožitných
	locatif	starožitných
	datif	starožitným
	instrumental	starožitnými

starožitný \ˈstaroʒɪtniː\ (comparatif : starožitnější, superlatif : nejstarožitnější)

Antique, vieux, de collection.
- starožitné hodiny.
  montre antique.
Vieux, décati, vétuste.
- klimatizace byla trochu starožitnější.
  La climatisation était un peu vétuste.