| nombre | cas \ genre | masculin | féminin | neutre | |
|---|---|---|---|---|---|
| animé | inanimé | ||||
| singulier | nominatif
|
zděděný | zděděná | zděděné | |
| vocatif
|
zděděný | zděděná | zděděné | ||
| accusatif
|
zděděného | zděděný | zděděnou | zděděné | |
| génitif
|
zděděného | zděděné | zděděného | ||
| locatif
|
zděděném | zděděné | zděděném | ||
| datif
|
zděděnému | zděděné | zděděnému | ||
| instrumental
|
zděděným | zděděnou | zděděným | ||
| pluriel | nominatif
|
zdědění | zděděné | zděděná | |
| vocatif
|
zdědění | zděděné | zděděná | ||
| accusatif
|
zděděné | zděděná | |||
| génitif
|
zděděných | ||||
| locatif
|
zděděných | ||||
| datif
|
zděděným | ||||
| instrumental
|
zděděnými | ||||
zděděný \Prononciation ?\
Dědina, původně veškeren majetek, který se určité osobě dostal dědictvím od předků jejích, tedy statek zděděný…— (« Dědina », dans Ottův slovník naučný)