Dobrý den, přišli jste sem a hledáte význam slova
вои. V DICTIOUS najdete nejen všechny slovníkové významy slova
вои, ale dozvíte se také o jeho etymologii, charakteristice a o tom, jak se říká
вои v jednotném a množném čísle. Vše, co potřebujete vědět o slově
вои, najdete zde. Definice slova
вои vám pomůže být přesnější a správnější při mluvení nebo psaní textů. Znalost definice
вои, stejně jako definice dalších slov, obohacuje vaši slovní zásobu a poskytuje vám více a lepších jazykových zdrojů.
staroslověnština
etymologie
Z praslov. *vojь;[1] rod mužský; jo-kmenová deklinace.
Srov. stčes. voj – "vojsko";[2] strus. вои – "vojáci".[3]
podstatné jméno
- rod mužský
- jo-kmenová deklinace
- pomnožné
skloňování
Substantivum
|
singulár
|
duál
|
plurál
|
nominativ
|
—
|
—
|
вои
|
genitiv
|
—
|
—
|
вои
|
dativ
|
—
|
—
|
воѥмъ
|
akuzativ
|
—
|
—
|
воѩ
|
vokativ
|
—
|
—
|
вои
|
lokál
|
—
|
—
|
воихъ
|
instrumentál
|
—
|
—
|
вои
|
význam
- vojsko, vojáci
- ѥгда жє ѹзьритє объстоимъ вои иѥрѹсалимъ – Když uvidíte, že Jeruzalém obkličují vojska ...
- азъ чловѣкъ ѥсмь подъ властелъі ѹчинѥнъ • имѣѩ подъ собоѭ воѩ – Vždyť i já podléhám rozkazům a vojákům rozkazuji.
slovní spojení
- воѩ сътворити – vypravit vojsko, zahájit válku
- ѳєофилъ воѩ сътвор̑ь на скврьнавъіѩ срацинъі – Theofil vypravil vojsko proti nečistým Saracénům.
srovnej
- оими
související
poznámky
- ↑ DERKSEN, Rick. Etymological Dictionary of the Slavic Inherited Lexicon. Brill, Leiden and Boston 2008.
- ↑ BĚLIČ, Jaromír – KAMIŠ, Adolf – KUČERA, Karel. Malý staročeský slovník. SPN, Praha 1978.
- ↑ БОГОРОДСКИЙ, Борис Леонидович – ЛИХАЧЁВ, Дмитрий Сергеевич – ТВОРОГОВ, Олег Викторович. Словарь-справочник "Слова о полку Игореве". Наука, Ленинград 1965—1984.