Město dostalo jméno po hradu, který je poprvé zaznamenán k roku 1046 jako Olmuc. V Kosmově kronice k roku 1055 uváděno jako Olomuc, Olomuz, Olomucz. (Vše nutno číst jako Olomúc.) Z roku 1150 jsou známy zápisy arabských kupců (Olmjzz, Almjzz). Původ jména Olomouc není zcela jasný. Obvykle se slovo rozděluje na Olo-mouc, přičemž druhá část -mouc vznikla ze slovanského -mǫt + jЪ, staročeské -múc souviselo se slovesem mútit, tj. „hlučet“ (doloženo v osobních i místních jménech, např. Mutimír, Moutnice, Mutná), první část by mohla vycházet z hypotetického praslovanského slova *ol, tj. pivo (srovnej anglické ale). Tato konstrukce ale nedává významový smysl.
Jiný výklad operuje s hypotetickým osobním jménem *Olomút, jméno by bylo utvořeno přivlastňovací příponou -j, asimilovanou v -c a znamenalo by "Olomútův (hrad)" (podobně Bolelouc - Bolelútův majetek). Osobní jméno Olomút ale není doloženo a nedává ve slovanských jazycích smysl. Vyskytly se také pokusy vyložit jméno pomocí západoevropských jazyků (Alamud, Aulomont) či z latiny (Juliomontium, údajně na počest Julia Caesara) , ani jeden z nich ale není všeobecně uznáván.
pád \ číslo | jednotné | množné |
---|---|---|
nominativ | Olomouc | Olomouce |
genitiv | Olomouce | Olomoucí |
dativ | Olomouci | Olomoucím |
akuzativ | Olomouc | Olomouce |
vokativ | Olomouci | Olomouce |
lokál | Olomouci | Olomoucích |
instrumentál | Olomoucí / (nářečně) Olomoucem | Olomoucemi |