Wikislovník:Zdvořilost

Zdvořilost je doporučení jak provádět veškeré editace, psát komentáře a příspěvky v diskuzích na všech wikiprojektech. Nezdvořilost je chování vytvářející atmosféru nepřátelství a neúcty, je zdrojem konfliktů a příčinou wikistresu.

Komunita Wikislovníku má neformální hierarchii základních principů – jedním z prvních je úsilí o NPOV. K tomu je třeba odpovídající úroveň zdvořilosti k ostatním. Přestože je „zdvořilost“ kodifikovaná wikietiketou pouhým doporučením, je to hlavní podmínka, kterou je nutno dodržovat, a jediná smysluplná cesta, jak oddělit přijatelné chování od nepřijatelného. Po lidech nelze požadovat, aby milovali, ctili, podřizovali se či jen respektovali jiné, ale vyžadovat zdvořilost máme plné právo.

Komunita Wikislovníku jako celek nepožívá u některých přispěvatelů žádnou zvláštní úctu. To má přímý dopad na zkušenosti, které příslušníci komunity nabývají. Poškozováním komunity trpí i kvalita a množství hesel a článků. Vzniká koloběh nezdvořilosti, který se sám posiluje, a v určitých případech se konflikt mezi přispěvateli jednoho hesla přenáší a ovlivňuje další lidi a jiná hesla.

Drobné příklady činností přispívajících prostředí nezdvořilosti

• užití hrubosti nebo klení
• odsuzující tón v souhrnech editací („opraven lajdácký pravopis,“ „odstraněn svinčík“)
• přezírání jiných přispěvatelů kvůli jejich jazykovým schopnostem nebo výběru slov
• neuvážené obviňování z různých druhů neslušnosti
• tykání i přesto, že si jej jiný přispěvatel výslovně nepřeje

Mezi vážnější příklady patří

• rasové, etnické nebo náboženské nadávky
• osobní útoky
• lži a záměrné nepravdy
• hyzdění uživatelských stránek
• požadavky na ban nebo blok

Příkladem nezdvořilosti je, když třeba vytvoříte novou stránku a jiný uživatel vám řekne: „Když už jsi vytvořil tu nesmyslnou stránku, co kdyby sis v ní opravil pravopis?“ Věc se ještě vyostří, pokud odpovíte: „Hleď si svého.“

Podobný styl chování mezi uživateli odhání přispěvatele, vyrušuje ostatní od důležitějších věcí a oslabuje celou komunitu.

• V průběhu editační války, když mají lidé různé názory nebo když se rozpoutá konflikt ohledně sdílení moci.
• Když je komunita příliš malá a roztroušená — jak se tříští názory, ubývá i přirozeného respektu mezi uživateli a přibývá handrkování, přitom není mnoho dalších lidí, kteří mohou přijít na pomoc a prostřednictvím mediace další eskalaci sporu zastavit.
• Když se komunita rozroste a editoři už neznají všechny ostatní a nemusí si uvědomit důležitost každého jedince pro projekt — nestarají se o udržování vztahů, které neexistují. Reputace už nehraje takovou roli jako v menších komunitách.
• Občas se k projektu připojí mimořádně nezdvořilý uživatel.

Většinou se urážek používá v momentálním zápalu v průběhu delšího konfliktu. Je to obvykle způsob ukončení diskuse. Osoba, která urážku pronesla, často svých slov posléze lituje. To je dobrým důvodem k odstranění nebo upravení těchto urážlivých výroků.

V jiných případech chce útočník urážkami dosáhnout nějakého cíle: odvrátit pozornost oponenta(-ů) od nějaké záležitosti, odradit je od práce na hesle nebo celém projektu nebo je vyprovokovat ke kompromitujícímu chování či ještě větší nezdvořilosti, která může vyústit v ostrakizaci nebo zablokování. V těchto případech není obvyklé, aby útočník pociťoval lítost a omlouval se.

Dlužno poznamenat, že někteří přispěvatelé záměrně provokují ostatní k nezdvořilosti, aniž by se jí dopouštěli sami.

• Protože činí lidi nešťastnými, sráží jejich odvahu či vyúsťuje dokonce v odchod.
• Protože lidi rozzlobí, takže se sami začnou chovat nekonstruktivně nebo dokonce nezdvořile, což ještě posílí úroveň nezdvořilosti.
• Protože lidé ztrácí dobrou víru, stávají se podezřívavými, což dále snižuje schopnost řešit současný nebo další konflikt.

• Bránit zahajování editačních válek a konfliktů mezi uživateli (pravidly omezujícími jisté typy editací — základní odpověď komunity).
• Omezit přístup k Wikislovníku jistým druhům lidí, kteří spíše budou urážet ostatní (snížení otevřenosti).
• Vynutit si odmlky mezi odpověďmi a dát tak účastníkům konfliktu čas vychladnout, zotavit se a zabránit jeho další eskalaci (zamykáním stránek nebo dočasným blokováním účastníků konfliktu).
• Užívat pozitivní zpětné vazby (chválit ty, kteří na nezdvořilost neodpověděli nezdvořilostí).
• Užívat negativní zpětné vazby (naznačit, že přispěvatel zapojený do mohutného konfliktu by měl dočasně opustit Wikislovník nebo mu jednoduše umožnit odejít — bez ohledu na to, zda byl pachatelem nebo vinen útoky — aby se snížila intenzita konfliktu).
• Aplikovat osobní tlak (vyjádřit nespokojenost pokaždé, když se vyskytne hrubost nebo nezdvořilost).
• Odhalit a odstranit kořeny konfliktu mezi pachatelem a jinými přispěvateli či komunitou — nebo nalézt kompromis.
• Zabránit některým uživatelům v editování jistých stránek, které často spouští nezdvořilost.
• Vytvořit a zavést nové pravidlo založené na užívání jistých slov či frází, dovolující dočasné zablokování uživatele, který překročí jejich stanovené množství.
• Požadovat užívání skutečných jmen, aby uživatelé nesli odpovědnost za své chování (ačkoliv to se obecně na Wikislovníku nepovažuje za vhodné).
• Rozhodnout se, že nezdvořilost a hrubost nelze v takovém projektu vymýtit, a smířit se s jejich existencí.

• Vyrovnat každý nezdvořilý komentář vložením příjemného či konstruktivního komentáře
• Neodpovídat na urážlivé komentáře. Zapomenout na ně. Odpustit jejich původci. Neeskalovat konflikt. (individuální přístup)
• Ignorovat nezdvořilost. Tvářit se, jako by její původce neexistoval. Postavit mezi útočníka a komunitu „zeď.“
• Revertovat editace pod pláštíkem neviditelnosti (&bot=1) ke snížení dopadu útoků ve shrnutích editace.
• Rozhodnout se, že nezdvořilost a hrubost nelze v takovém projektu vymýtit, a smířit se s jejich existencí

• Škrtat urážlivá slova na diskusních stránkách nebo je nahrazovat mírnějšími (což je ale často vnímáno jako kontroverzní, neboť jde o úpravu slov jiných lidí).
• Odstraňovat urážlivé komentáře na diskusních stránkách (protože zůstávají v historii stránky, každý je může znovu nalézt a odkazovat se na ně).
• Revertovat editaci s &bot=1, takže se editace útočníka v Posledních změnách zneviditelní (funguje na příspěvky od IP, u přihlášených uživatelů vyžaduje technickou pomoc).
• Smazat (zcela a navždy) editaci útočníka (vyžaduje technickou pomoc).
• Nahradit komentář ve shrnutí editace méně útočným (vyžaduje technickou pomoc).

Strany sporu se často pokoušejí dojít k dohodě i když na ni jedna z nich ještě není připravena. Je-li například kořenem konfliktu nějaký bod v hesle či článku, je řešení sporu značně znesnadněno, pokud je diskuse stále zatížena výměnou nezdvořilostí mezi oběma stranami. Tohoto problému je tedy nutné se zbavit v první řadě, aby mohli diskutující opět nabýt rovnováhy a jasné mysli k dalším editacím a mohli se věnovat argumentační diskusi.

Někteří přispěvatelé jsou těžce otřeseni nezdvořilými slovy na ně namířenými a nejsou schopni se zaměřit na samotný kořen konfliktu. Občas pomůže je upozornit, proč byla nepříjemná slova užita, a poznamenat, že ačkoliv je nezdvořilost špatná, původní myšlenka problematického komentáře byla relevantní.

Uražená osoba pak často pochopí, že tato slova nebyla míněna doslovně, a může se rozhodnout je odpustit a zapomenout na ně.

Někdy pomůže vysvětlit nezdvořilost i když původním cílem bylo oponenta zranit, může to navést diskutujícího zpět k původnímu tématu (podobný postup je ale často kontroverzní).

Během procesu mediace je s oběma účastníky spojena třetí, neutrální strana, která mezi nimi zajišťuje komunikaci.

Úkolem mediátora je zajistit relevantní diskusi mezi stranami sporu. Je proto dobré mazat nezdvořilé výkřiky uživatele A a v převyprávěných komentářích pro uživatele B je neuvádět.

Pokud například uživatel A a uživatel B pokračují ve flame po e-mailu přes mediátora, je dobrý nápad výrok „Nedovolím, aby neonacistické obhajoby zaplevelily Wikislovník“ zprostředkovat uživateli B raději ve tvaru: „Uživatel A se obává, že přisuzuješ jistému úhlu pohledu přílišnou důležitost.“

Na konci mediačního procesu by měl mediátor podnítit debatující k souhlasu s odstraněním nezdvořilých komentářů, které zůstaly na diskusních stránkách. Přispěvatelé by měli souhlasit se smazáním stránek vytvořených k urážení nebo rozzlobení oponentů a smazat v diskusních stránkách všechen obsah netýkající se samotné problematiky, ale jen sporu, popřípadě jej předělat. To diskutujícím dovolí si mnohem rychleji odpustit a zapomenout na urážky.

Odpůrci také mohou souhlasit se vzájemnou omluvou.

Mediace často zahrnuje diskuse, v nichž se jedna strana cítí uražena druhou. Omluva je akt, který se netýká řešení problému a dohody ani posuzování sporu. Jde spíše o formu rituálu, v níž si obě strany vymění slova, která dovolí usmíření.

Někteří lidé považují za zásadní získat omluvu od těch, kdo je urazili. Proto je upřímná omluva často klíčem k řešení konfliktu — je symbolem odpuštění. Velmi se doporučuje zejména v případech, kdy zjevná nezdvořilost jednoho člověka urazila druhého.

• Wikislovník:Wikietiketa
• Wikislovník:Předpokládejte dobrou vůli
• Wikislovník:Žádné osobní útoky
• Wikislovník:Konsensus
• Wikislovník:Nenarušujte slovník kvůli ilustraci tvrzení
• Wikislovník:Vlastnění textu
• Wikislovník:6P