hoření

Možná hledáte Hoření.

• IPA:

• ho-ře-ní

• rod střední

1. chemický proces, při němž dochází k prudkému okysličování a uvolňování tepla
   • Jak zajistit, aby sklo během hoření bylo čisté, ohniště nezadehtované, průběh hoření co nejdelší, topení bylo ekonomické a současně ekologické?^[1]

1. prudké okysličování

   • angličtina: combustion
   • francouzština: combustion ž
   • italština: bruciamento m
   • němčina: Brennen s
   • polština: spalanie s
   • ruština: сгорание s
   • řečtina: καύση ž, κάψιμο s
   • slovenština: horenie s

1. spalování, (odborně) kombusce

• hořet
• hořký
• hořlavina
• hořlavý

• měkké
• nestupňovatelné

1. (zastarale) horní, který je výše než dolní či spodní
   • Aby se šetřilo místem, vede do hořeních pater místo schodů jen takový uzoučký a strmý slepičí hřad, a proto se nábytek musí dovnitř stěhovat okny.^[2]
   • Vnější podoba (…) připomíná, zejm. tvarem hlavy (ač bez komolců čelních), zvláště povytáhlým hořením rtem, žirafu, jeví však krk kratší a hřbet méně šikmý…^[3]

1. horní, hořejší

   • angličtina: upper
   • francouzština: supérieur
   • italština: superiore
   • němčina: obere
   • polština: górny
   • portugalština: superior
   • slovenština: horný, vyšný
   • španělština: superior

1. horní, hořejší, svrchní, vrchní

1. dolní, spodní

• horní
• nahoře
• vzhůru
• hora

• Internetová jazyková příručka. Ústav pro jazyk český, 2008-, . Heslo hoření.
• Adjektivum se v současné češtině vyskytuje již téměř výhradně v místopisných označeních.

• Článek Hoření ve Wikipedii