Odvozeno z latinského individualis, tvaru přídavného jména individuus — „nedělitelný“, vzniklého spojením předpony in- — „ne-, opak“ a dividuus „dělitelný“, jež vyšlo ze slovesa dividere — „dělit, rozdělit“, obsahujícího předponu dis- „od sebe“ a sloveso videre „oddělit“. To obsahuje protoindoevropský kořen *weidh- — „oddělit, oddělovat“, srovnej např. s anglickým widow.[1]
číslo | jednotné | množné | ||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|
pád \ rod | mužský životný |
mužský neživotný |
ženský | střední | mužský životný |
mužský neživotný |
ženský | střední |
nominativ | individuální | individuální | individuální | individuální | individuální | individuální | individuální | individuální |
genitiv | individuálního | individuálního | individuální | individuálního | individuálních | individuálních | individuálních | individuálních |
dativ | individuálnímu | individuálnímu | individuální | individuálnímu | individuálním | individuálním | individuálním | individuálním |
akuzativ | individuálního | individuální | individuální | individuální | individuální | individuální | individuální | individuální |
vokativ | individuální | individuální | individuální | individuální | individuální | individuální | individuální | individuální |
lokál | individuálním | individuálním | individuální | individuálním | individuálních | individuálních | individuálních | individuálních |
instrumentál | individuálním | individuálním | individuální | individuálním | individuálními | individuálními | individuálními | individuálními |
stupeň | tvar |
---|---|
pozitiv | individuální |
komparativ | individuálnější |
superlativ | nejindividuálnější |