Dobrý den, přišli jste sem a hledáte význam slova
mořit. V DICTIOUS najdete nejen všechny slovníkové významy slova
mořit, ale dozvíte se také o jeho etymologii, charakteristice a o tom, jak se říká
mořit v jednotném a množném čísle. Vše, co potřebujete vědět o slově
mořit, najdete zde. Definice slova
mořit vám pomůže být přesnější a správnější při mluvení nebo psaní textů. Znalost definice
mořit, stejně jako definice dalších slov, obohacuje vaši slovní zásobu a poskytuje vám více a lepších jazykových zdrojů.
čeština
výslovnost
dělení
etymologie
- Všeslovanské. – Polské morzyć, ruské морить , srbochorv. moriti. Praslovanské *moriti je kauzativum k *merti (mřít), má tedy význam 'způsobovat mření, umírání', ke střídě samohlásky srovn. mor. Podobné útvary jsou litevské marìnti téhož významu a sanskrtské māráyati 'moří'. Dále viz smrt, mařit, můra.
- Kromě češtiny již jen slovenské moriť, ruské морить téhož významu. Praslovanské *moriti souvisí střídáním samohlásek s *marati 'špinit' (polsky marać, ruským марать téhož významu), příbuzné je asi řecké μορύσσω (moryssó) 'špiním, černím' a snad i litevské moraĩ (pl.) 'plíseň' z indoevropského *mer-/ *mor- 'černit, špinit; špinavá skvrna'. Srovnej i s heslem mourovatý.[1]
sloveso
časování
Oznamovací způsob
osoba
|
číslo jednotné |
číslo množné
|
1. |
2. |
3. |
1. |
2. |
3.
|
přítomný čas
|
mořím
|
moříš
|
moří
|
moříme
|
moříte
|
moří
|
Rozkazovací způsob
osoba
|
číslo jednotné
|
číslo množné
|
2. |
1. |
2.
|
|
moř
|
mořme
|
mořte
|
Příčestí
rod
|
číslo jednotné |
číslo množné
|
mužský životný i neživotný |
ženský |
střední |
mužský životný |
mužský neživotný a ženský |
střední
|
činné
|
mořil
|
mořila
|
mořilo
|
mořili
|
mořily
|
mořila
|
trpné
|
mořen
|
mořena
|
mořeno
|
mořeni
|
mořeny
|
mořena
|
Přechodníky
rod
|
číslo jednotné |
číslo množné
|
mužský |
ženský střední |
mužský ženský střední
|
přítomný
|
moře
|
moříc
|
moříce
|
význam
- hubit, trápit
- (ve finančnictví) splácet částečně dluh
- nechávat (látku) nasáknout kapalinou z důvodu ochrany
překlady
—
synonyma
- otravovat, trápit, ubíjet
- splácet
- impregnovat
související
poznámky
- ↑ REJZEK, Jiří. Český etymologický slovník. 1. vyd. Voznice : Leda, 2001. 752 s. ISBN 80-85927-85-3. Heslo „mořit“, s. 390.