mořit

Hello, you have come here looking for the meaning of the word mořit. In DICTIOUS you will not only get to know all the dictionary meanings for the word mořit, but we will also tell you about its etymology, its characteristics and you will know how to say mořit in singular and plural. Everything you need to know about the word mořit you have here. The definition of the word mořit will help you to be more precise and correct when speaking or writing your texts. Knowing the definition ofmořit, as well as those of other words, enriches your vocabulary and provides you with more and better linguistic resources.
See also: morit

Czech

Alternative forms

Pronunciation

  • IPA(key):
  • Hyphenation: mo‧řit

Etymology 1

Inherited from Old Czech mořiti, from Proto-Slavic *moriti, which is a causative to *merti (to die) (i.e. it means "to cause dying"). Compare mořit – Etymology 2, and also mor, smrt, mařit and můra.[1]

Verb

mořit impf

  1. to torment, to torture
    Synonyms: trápit, týrat, trýznit, mučit, soužit, sužovat
    • 1907, Jan Herben, Do třetího a čtvrtého pokolení, volume 1, Emil Šolc Knihkupectví, page 304:
      Justiciár dal je zakouti spolu do želez, mořil je týden hladem, a každý den voják měl poručení, aby je bil palicí po stehnech.
      The justiciar ordered to put them into shackles, tortured them with hunger, and a soldier was commanded to slash their thighs with a club.
  2. to pester, to plague
    • 1992, Eva Hauserová, Hostina mutagenů, Praha: Svoboda, →ISBN, page 116:
      Eliáš mě pořád mořil, abych s ním hrála Člověče nezlob se.
      Eliáš kept pestering me to play Člověče nezlob se with him.
  3. (reflexive with se) to toil
    Synonyms: trápit se, lopotit se, dřít se, namáhat se, štvát se, hmoždit se
    • 2015, Michaela Maxová, chapter 32, in Poezie všedního dne aneb Výchova dívek v minulém století, →ISBN:
      Mořil se s tím překladem ve dne, v noci asi dva měsíce.
      He toiled over the translation day and night for two months.
Conjugation
Derived terms

Etymology 2

Related to Proto-Slavic *marati (to dirty), from Proto-Indo-European *mer-/*mor- (to blacken, to dirty; dirt spot). Compare mourovatý.[2]

Verb

mořit impf

  1. to stain (to coat a wooden surface with a stain)
    • 2013, Ludvík Losos, Historický nábytek: konstrukce, údržba, restaurování, Praha: Grada Publishing, →ISBN, page 226:
      Nejstarší postupy spočívaly v tom, že se mořilo dřevo roztokem měděnky v kombinaci s odvarem kampešky nebo brazilského dřeva.
      The oldest techniques were based on staining the wood with a solution of verdigris combined with decoction of logwood or Brazilwood.
  2. to pickle (to treat a metal surface to remove impurities)
    • 2004, Šimon Vondruška with Miroslav Oehm and Jan Mohr, Zámečnictví: Tradice z pohledu dneška, Praha: Grada Publishing, →ISBN, page 57:
      Hliník možno mořit a leštit, vloží-li se nejprve do silného roztoku alkalické potaše a na to do benzinu.
      Aluminium can be pickled and polished if it has been dipped in strong solution of alcaline potash and then in petrol.
  3. (agriculture, of seed corn) to disinfect
    • 2006, Ivona Šuchmannová, Pěstujeme rostliny k sušení, Praha: Grada Publishing, →ISBN, page 62:
      Osivo je vhodné mořit proti plísním.
      The seed corn should be disinfected to prevent molds.
Conjugation
Derived terms

References

  1. ^ Rejzek, Jiří (2015) “mořit1”, in Český etymologický slovník (in Czech), 3rd (revised and expanded) edition, Praha: LEDA, →ISBN, page 430
  2. ^ Rejzek, Jiří (2015) “mořit2”, in Český etymologický slovník (in Czech), 3rd (revised and expanded) edition, Praha: LEDA, →ISBN, page 430

Further reading

  • mořiti”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
  • mořiti”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
  • mořit”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)