Pochází ze starořeckého ὀνοματοποιία (onomatopoiía), odvozeného z ὀνοματοποιέω (onomatopoiéō = pojmenovat), což je složenina ze slov ὄνομα (onoma = jméno, slovo) a ποιέω (poiéō = vytvořit).[1]
číslo | jednotné | množné | ||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|
pád \ rod | mužský životný |
mužský neživotný |
ženský | střední | mužský životný |
mužský neživotný |
ženský | střední |
nominativ | onomatopoický | onomatopoický | onomatopoická | onomatopoické | onomatopoičtí | onomatopoické | onomatopoické | onomatopoická |
genitiv | onomatopoického | onomatopoického | onomatopoické | onomatopoického | onomatopoických | onomatopoických | onomatopoických | onomatopoických |
dativ | onomatopoickému | onomatopoickému | onomatopoické | onomatopoickému | onomatopoickým | onomatopoickým | onomatopoickým | onomatopoickým |
akuzativ | onomatopoického | onomatopoický | onomatopoickou | onomatopoické | onomatopoické | onomatopoické | onomatopoické | onomatopoická |
vokativ | onomatopoický | onomatopoický | onomatopoická | onomatopoické | onomatopoičtí | onomatopoické | onomatopoické | onomatopoická |
lokál | onomatopoickém | onomatopoickém | onomatopoické | onomatopoickém | onomatopoických | onomatopoických | onomatopoických | onomatopoických |
instrumentál | onomatopoickým | onomatopoickým | onomatopoickou | onomatopoickým | onomatopoickými | onomatopoickými | onomatopoickými | onomatopoickými |
stupeň | tvar |
---|---|
pozitiv | onomatopoický |
komparativ | onomatopoičtější |
superlativ | nejonomatopoičtější |