onomatopoie

Dobrý den, přišli jste sem a hledáte význam slova onomatopoie. V DICTIOUS najdete nejen všechny slovníkové významy slova onomatopoie, ale dozvíte se také o jeho etymologii, charakteristice a o tom, jak se říká onomatopoie v jednotném a množném čísle. Vše, co potřebujete vědět o slově onomatopoie, najdete zde. Definice slova onomatopoie vám pomůže být přesnější a správnější při mluvení nebo psaní textů. Znalost definiceonomatopoie, stejně jako definice dalších slov, obohacuje vaši slovní zásobu a poskytuje vám více a lepších jazykových zdrojů.

čeština

výslovnost

dělení

  • ono-ma-to-poie

etymologie

Pochází ze starořeckého ὀνοματοποιία (onomatopoiía), odvozeného z ὀνοματοποιέω (onomatopoiéō = pojmenovat), což je složenina ze slov ὄνομα (onoma = jméno, slovo) a ποιέω (poiéō = vytvořit).[1]

podstatné jméno

  • rod ženský

skloňování

pád \ číslo jednotné množné
nominativ onomatopoie onomatopoie
genitiv onomatopoie onomatopoií
dativ onomatopoii onomatopoiím
akuzativ onomatopoii onomatopoie
vokativ onomatopoie onomatopoie
lokál onomatopoii onomatopoiích
instrumentál onomatopoií onomatopoiemi

význam

  1. (v literatuře) využití zvukové stránky slova pro vystižení zvukové kvality zobrazovaného jevu[2]
  2. (v jazykovědě, řidčeji) onomatopoické (zvukomalebné) slovo[2]
  3. (v jazykovědě, řidčeji) druh citoslovce, jehož forma víceméně věrně odráží zvuky reálného světa[3]

synonyma

  1. zvukomalba[2]
  2. onomatopoion; onomatopoické slovo; zvukomalebné slovo
  3. onomatopoion

související

poznámky

  1. HARPER, Douglas. Online Etymology Dictionary. . Heslo onomatopoeia. (anglicky)
  2. 2,0 2,1 2,2 Akademický slovník cizích slov. 1. vyd. Praha : Academia, 1997 (1998 tisk). Dotisk. ISBN 80-200-0607-9. Heslo „onomatopoie“, s. 543.
  3. ČERMÁK, František. Jazyk a jazykověda : přehled a slovníky. Praha : Karolinum, 2011. ISBN 978-80-246-1946-0. S. 302.