Dobrý den, přišli jste sem a hledáte význam slova
onomatopoie. V DICTIOUS najdete nejen všechny slovníkové významy slova
onomatopoie, ale dozvíte se také o jeho etymologii, charakteristice a o tom, jak se říká
onomatopoie v jednotném a množném čísle. Vše, co potřebujete vědět o slově
onomatopoie, najdete zde. Definice slova
onomatopoie vám pomůže být přesnější a správnější při mluvení nebo psaní textů. Znalost definice
onomatopoie, stejně jako definice dalších slov, obohacuje vaši slovní zásobu a poskytuje vám více a lepších jazykových zdrojů.
čeština
výslovnost
dělení
etymologie
Pochází ze starořeckého ὀνοματοποιία (onomatopoiía), odvozeného z ὀνοματοποιέω (onomatopoiéō = pojmenovat), což je složenina ze slov ὄνομα (onoma = jméno, slovo) a ποιέω (poiéō = vytvořit).[1]
podstatné jméno
skloňování
pád \ číslo
|
jednotné
|
množné
|
nominativ
|
onomatopoie
|
onomatopoie
|
genitiv
|
onomatopoie
|
onomatopoií
|
dativ
|
onomatopoii
|
onomatopoiím
|
akuzativ
|
onomatopoii
|
onomatopoie
|
vokativ
|
onomatopoie
|
onomatopoie
|
lokál
|
onomatopoii
|
onomatopoiích
|
instrumentál
|
onomatopoií
|
onomatopoiemi
|
význam
- (v literatuře) využití zvukové stránky slova pro vystižení zvukové kvality zobrazovaného jevu[2]
- (v jazykovědě, řidčeji) onomatopoické (zvukomalebné) slovo[2]
- (v jazykovědě, řidčeji) druh citoslovce, jehož forma víceméně věrně odráží zvuky reálného světa[3]
synonyma
- zvukomalba[2]
- onomatopoion; onomatopoické slovo; zvukomalebné slovo
- onomatopoion
související
poznámky
- ↑ HARPER, Douglas. Online Etymology Dictionary. . Heslo onomatopoeia. (anglicky)
- ↑ 2,0 2,1 2,2 Akademický slovník cizích slov. 1. vyd. Praha : Academia, 1997 (1998 tisk). Dotisk. ISBN 80-200-0607-9. Heslo „onomatopoie“, s. 543.
- ↑ ČERMÁK, František. Jazyk a jazykověda : přehled a slovníky. Praha : Karolinum, 2011. ISBN 978-80-246-1946-0. S. 302.