průvodčí

Možná hledáte průvodci.

• IPA:

• prů-vod-čí

• rod mužský životný

1. zaměstnanec provozovatele veřejného dopravního prostředku kontrolující přepravní doklady pasažérů a plnící další úkoly
2. (zastarale) ten, kdo někoho doprovází
   • Jeho průvodčí byli mužové, kteří se doplňovali navzájem.^[1]
   • Zakouřili si všichni a průvodčí Švejkovi počali sdělovat jemu o svých rodinách na Královéhradecku, o ženách, dětech, o kousku políčka, o jedné krávě.^[1]
   • Švejk se svými průvodčími dívali se se zájmem na to všechno.^[1]

1. • angličtina: conductor
   • francouzština: contrôleur m
   • irština: stiúrthóir m
   • japonština: 車掌
   • maďarština: kalauz
   • němčina: Schaffner m, Zugbegleiter m
   • řečtina: εισπράκτορας
   • slovenština: konduktor m
2. —

1. (hovorově) štíplístek, (zastarale) konduktér, konduktor
2. —

• průvodčího
• průvodce
• průvod
• provázet, doprovázet

• rod ženský

1. zaměstnankyně provozovatele veřejného dopravního prostředku kontrolující přepravní doklady pasažérů a plnící další úkoly

1. • angličtina: conductor
   • japonština: 車掌
   • němčina: Schaffnerin ž, Zugbegleiterin ž
   • řečtina: εισπράκτορας
   • slovenština: konduktorka ž

1. (zastarale) konduktérka, konduktorka

• průvodkyně
• průvod
• provázet, doprovázet

1. (zastarale) týkající se doprovodu
2. (zastarale) dávaný na cestu jako doklad

1. (neutrálně) průvodní, průvodný, doprovodný
2. (neutrálně) průvodní, průvodný, doprovodný