tupý

• IPA:

• tupí

• tu-pý

Všeslovanské. Polské tępy, ruské тупой, srbochorvatské tup, církevněslovanské tǫpъ – tupý, tlustý. Praslovanské *tǫpъ nemá jistý původ. Srovnává se s německým stumpf téhož významu, stampfen – tlouci, jež vychází z indoevropského *stemb-, od něhož je i řecké στέμβω – pěchuji, tupím, od varianty *ste(m)bh- sem patří např. litevské stambus – hrubý, sanskrtské stambhate – podpírá, zadržuje. Pro *tǫpъ je třeba vycházet z indoevropského *stemp-, *stomp-, od něhož je i *stopati. Původní význam těchto příbuzných indoevropských kořenů je podpírat, zadržovat, tlačit, udupávat apod., původní význam praslovanského *tǫpъ by tedy byl utlačený, zbavený výraznosti apod., z čehož dobře vysvětlíme i význam slovesa hanobit, ničit (v češtině a polštině). Jiný výklad spojuje s litevským tampýti – táhnout, staroislandským Ƿambr – tlustý, vzdutý, latinským tempus – čas, vše od indoevropského *temp- – táhnout, napínat.^[1]

• tvrdé

1. nemající ostrou špičku nebo hranu
   • Ty nože už jsou tupé.
2. (hanlivě) hloupý
   • Ona je tupá.
3. (v geometrii) (úhel) větší než 90° a menší než 180°

1. neostrý

   • angličtina: blunt, obtuse
   • finština: tylsä
   • francouzština: émoussé
   • hebrejština: קֵהֶה
   • latina: obtusus
   • litevština: bukas m
   • němčina: stumpf
   • ruština: тупой
   • řečtina: αμβλύς
   • slovenština: tupý
   • španělština: desafilado
2. hloupý

   • angličtina: dull, obtuse, dim-witted
   • francouzština: abruti, balourd
   • litevština: bukas m
3. • angličtina: obtuse

1. ostrý
2. bystrý

• tupě
• tupit
• tupec
• tupoň
• tupost
• tupoúhlý