Bělorus

Bělorus (Tschechisch)

Substantiv, m

Aussprache:

IPA:

Hörbeispiele: —

Bedeutungen:

Staatsbürger von Belarus (Weißrussland) oder Angehöriger des Volks der Belarussen; Belarusse, Weißrusse

Weibliche Wortformen:

Běloruska

Beispiele:

Dnes je každý Bělorus bilingvální.

Heute ist jeder Weißrusse bilingual.

„Armáda se skládala z Rusů a Bělorusů, Ukrajinců a lidí z Kuronska, Gruzínců a Kazachů, Arménů a Azerbájdžánců, Baškirů, příslušníků skupny Mordvinů, Tatarů, mužů z Irkutska, Uzbeků, Mongolů a kozáků.“

Die Armee bestand aus Russen und Weißrussen, Ukrainern und Menschen aus Kuronsk, Georgiern und Kasachen, Armeniern und Aserbaidschanern, Baschkiren, Mitgliedern der Mordwin-Gruppe, Tataren, Männern aus Irkutsk, Usbeken, Mongolen und Kosaken.

„Sluší se také připomenout, že Ukrajinci a Bělorusové získali v rámci nového státu – Sovětského svazu – statut svazové republiky, který jim do nástupu stalinismu zajišťoval reálnou autonomii zejména ve sféře kulturní emancipace.“

Es sollte auch daran erinnert werden, dass den Ukrainern und Weißrussen der Status einer Unionsrepublik innerhalb des neuen Staates - der Sowjetunion - zuerkannt wurde, was ihnen bis zum Einbruch des Stalinismus eine reale Autonomie, insbesondere im Bereich der kulturellen Emanzipation, sicherte.

Wortfamilie:

Běloruska, Bělorusko, bělorusky, běloruský, běloruština, Bílá Rus

Übersetzungen

Tschechischer Wikipedia-Artikel „Bělorus“

Internetová jazyková příručka – Ústav pro jazyk český AV ČR: „Bělorus“

Bohuslav Havránek (Herausgeber): Slovník spisovného jazyka českého. Prag 1960–1971 : „Bělorus“

Oldřich Hujer et al. (Herausgeber): Příruční slovník jazyka českého. Prag 1935–1957 : „Bělorus“

Internetový slovník současné češtiny - Lingea s.r.o.: „Bělorus“

Quellen: