вы́разить (výrazitʹ) + -тельный (-telʹnyj)
вырази́тельный • (vyrazítelʹnyj)
masculine | neuter | feminine | plural | ||
---|---|---|---|---|---|
nominative | вырази́тельный vyrazítelʹnyj |
вырази́тельное vyrazítelʹnoje |
вырази́тельная vyrazítelʹnaja |
вырази́тельные vyrazítelʹnyje | |
genitive | вырази́тельного vyrazítelʹnovo |
вырази́тельной vyrazítelʹnoj |
вырази́тельных vyrazítelʹnyx | ||
dative | вырази́тельному vyrazítelʹnomu |
вырази́тельной vyrazítelʹnoj |
вырази́тельным vyrazítelʹnym | ||
accusative | animate | вырази́тельного vyrazítelʹnovo |
вырази́тельное vyrazítelʹnoje |
вырази́тельную vyrazítelʹnuju |
вырази́тельных vyrazítelʹnyx |
inanimate | вырази́тельный vyrazítelʹnyj |
вырази́тельные vyrazítelʹnyje | |||
instrumental | вырази́тельным vyrazítelʹnym |
вырази́тельной, вырази́тельною vyrazítelʹnoj, vyrazítelʹnoju |
вырази́тельными vyrazítelʹnymi | ||
prepositional | вырази́тельном vyrazítelʹnom |
вырази́тельной vyrazítelʹnoj |
вырази́тельных vyrazítelʹnyx | ||
short form | вырази́телен vyrazítelen |
вырази́тельно vyrazítelʹno |
вырази́тельна vyrazítelʹna |
вырази́тельны vyrazítelʹny |