выруча́вший • (vyručávšij)
masculine | neuter | feminine | plural | ||
---|---|---|---|---|---|
nominative | выруча́вший vyručávšij |
выруча́вшее vyručávšeje |
выруча́вшая vyručávšaja |
выруча́вшие vyručávšije | |
genitive | выруча́вшего vyručávševo |
выруча́вшей vyručávšej |
выруча́вших vyručávšix | ||
dative | выруча́вшему vyručávšemu |
выруча́вшей vyručávšej |
выруча́вшим vyručávšim | ||
accusative | animate | выруча́вшего vyručávševo |
выруча́вшее vyručávšeje |
выруча́вшую vyručávšuju |
выруча́вших vyručávšix |
inanimate | выруча́вший vyručávšij |
выруча́вшие vyručávšije | |||
instrumental | выруча́вшим vyručávšim |
выруча́вшей, выруча́вшею vyručávšej, vyručávšeju |
выруча́вшими vyručávšimi | ||
prepositional | выруча́вшем vyručávšem |
выруча́вшей vyručávšej |
выруча́вших vyručávšix |