задона́ченный • (zadonáčennyj)
masculine | neuter | feminine | plural | ||
---|---|---|---|---|---|
nominative | задона́ченный zadonáčennyj |
задона́ченное zadonáčennoje |
задона́ченная zadonáčennaja |
задона́ченные zadonáčennyje | |
genitive | задона́ченного zadonáčennovo |
задона́ченной zadonáčennoj |
задона́ченных zadonáčennyx | ||
dative | задона́ченному zadonáčennomu |
задона́ченной zadonáčennoj |
задона́ченным zadonáčennym | ||
accusative | animate | задона́ченного zadonáčennovo |
задона́ченное zadonáčennoje |
задона́ченную zadonáčennuju |
задона́ченных zadonáčennyx |
inanimate | задона́ченный zadonáčennyj |
задона́ченные zadonáčennyje | |||
instrumental | задона́ченным zadonáčennym |
задона́ченной, задона́ченною zadonáčennoj, zadonáčennoju |
задона́ченными zadonáčennymi | ||
prepositional | задона́ченном zadonáčennom |
задона́ченной zadonáčennoj |
задона́ченных zadonáčennyx | ||
short form | задона́чен zadonáčen |
задона́чено zadonáčeno |
задона́чена zadonáčena |
задона́чены zadonáčeny |