Borrowed from Polish niewymowny. Morphologically, from не- (ne-) + ви́мовити (výmovyty) + -ний (-nyj).
невимо́вний • (nevymóvnyj)
singular | plural | ||||
---|---|---|---|---|---|
masculine | neuter | feminine | |||
nominative | невимо́вний nevymóvnyj |
невимо́вне nevymóvne |
невимо́вна nevymóvna |
невимо́вні nevymóvni | |
genitive | невимо́вного nevymóvnoho |
невимо́вної nevymóvnoji |
невимо́вних nevymóvnyx | ||
dative | невимо́вному nevymóvnomu |
невимо́вній nevymóvnij |
невимо́вним nevymóvnym | ||
accusative | animate | невимо́вного nevymóvnoho |
невимо́вне nevymóvne |
невимо́вну nevymóvnu |
невимо́вних nevymóvnyx |
inanimate | невимо́вний nevymóvnyj |
невимо́вні nevymóvni | |||
instrumental | невимо́вним nevymóvnym |
невимо́вною nevymóvnoju |
невимо́вними nevymóvnymy | ||
locative | невимо́вному, невимо́внім nevymóvnomu, nevymóvnim |
невимо́вній nevymóvnij |
невимо́вних nevymóvnyx | ||
vocative | невимо́вний nevymóvnyj |
невимо́вне nevymóvne |
невимо́вна nevymóvna |
невимо́вні nevymóvni |