From не- (ne-) + помі́тний (pomítnyj).
непомі́тний • (nepomítnyj) (adverb непомі́тно, abstract noun непомі́тність)
singular | plural | ||||
---|---|---|---|---|---|
masculine | neuter | feminine | |||
nominative | непомі́тний nepomítnyj |
непомі́тне nepomítne |
непомі́тна nepomítna |
непомі́тні nepomítni | |
genitive | непомі́тного nepomítnoho |
непомі́тної nepomítnoji |
непомі́тних nepomítnyx | ||
dative | непомі́тному nepomítnomu |
непомі́тній nepomítnij |
непомі́тним nepomítnym | ||
accusative | animate | непомі́тного nepomítnoho |
непомі́тне nepomítne |
непомі́тну nepomítnu |
непомі́тних nepomítnyx |
inanimate | непомі́тний nepomítnyj |
непомі́тні nepomítni | |||
instrumental | непомі́тним nepomítnym |
непомі́тною nepomítnoju |
непомі́тними nepomítnymy | ||
locative | непомі́тному, непомі́тнім nepomítnomu, nepomítnim |
непомі́тній nepomítnij |
непомі́тних nepomítnyx | ||
vocative | непомі́тний nepomítnyj |
непомі́тне nepomítne |
непомі́тна nepomítna |
непомі́тні nepomítni |