обележје • (obeležje) n
singular | plural | |
---|---|---|
indefinite | обележје (obeležje) | обележја (obeležja) |
definite unspecified | обележјето (obeležjeto) | обележјата (obeležjata) |
definite proximal | обележјево (obeležjevo) | обележјава (obeležjava) |
definite distal | обележјено (obeležjeno) | обележјана (obeležjana) |
vocative | обележје (obeležje) | обележја (obeležja) |
о̏беле̄жје n (Latin spelling ȍbelēžje)
singular | plural | |
---|---|---|
nominative | обележје | обележја |
genitive | обележја | обележја |
dative | обележју | обележјима |
accusative | обележје | обележја |
vocative | обележје | обележја |
locative | обележју | обележјима |
instrumental | обележјем | обележјима |