Borrowed from Polish pospolity.
посполи́тый • (pospolítyj)
masculine | neuter | feminine | plural | ||
---|---|---|---|---|---|
nominative | посполи́тый pospolítyj |
посполи́тое pospolítoje |
посполи́тая pospolítaja |
посполи́тые pospolítyje | |
genitive | посполи́того pospolítovo |
посполи́той pospolítoj |
посполи́тых pospolítyx | ||
dative | посполи́тому pospolítomu |
посполи́той pospolítoj |
посполи́тым pospolítym | ||
accusative | animate | посполи́того pospolítovo |
посполи́тое pospolítoje |
посполи́тую pospolítuju |
посполи́тых pospolítyx |
inanimate | посполи́тый pospolítyj |
посполи́тые pospolítyje | |||
instrumental | посполи́тым pospolítym |
посполи́той, посполи́тою pospolítoj, pospolítoju |
посполи́тыми pospolítymi | ||
prepositional | посполи́том pospolítom |
посполи́той pospolítoj |
посполи́тых pospolítyx |