само- (samo-) + ли́чный (líčnyj)
самоли́чный • (samolíčnyj)
masculine | neuter | feminine | plural | ||
---|---|---|---|---|---|
nominative | самоли́чный samolíčnyj |
самоли́чное samolíčnoje |
самоли́чная samolíčnaja |
самоли́чные samolíčnyje | |
genitive | самоли́чного samolíčnovo |
самоли́чной samolíčnoj |
самоли́чных samolíčnyx | ||
dative | самоли́чному samolíčnomu |
самоли́чной samolíčnoj |
самоли́чным samolíčnym | ||
accusative | animate | самоли́чного samolíčnovo |
самоли́чное samolíčnoje |
самоли́чную samolíčnuju |
самоли́чных samolíčnyx |
inanimate | самоли́чный samolíčnyj |
самоли́чные samolíčnyje | |||
instrumental | самоли́чным samolíčnym |
самоли́чной, самоли́чною samolíčnoj, samolíčnoju |
самоли́чными samolíčnymi | ||
prepositional | самоли́чном samolíčnom |
самоли́чной samolíčnoj |
самоли́чных samolíčnyx | ||
short form | самоли́чен samolíčen |
самоли́чно samolíčno |
самоли́чна samolíčna |
самоли́чны samolíčny |