удорожи́ть (udorožítʹ) + -ся (-sja)
удорожи́ться • (udorožítʹsja) pf (imperfective удорожа́ться)
perfective aspect | ||
---|---|---|
infinitive | удорожи́ться udorožítʹsja | |
participles | present tense | past tense |
active | — | удорожи́вшийся udorožívšijsja |
passive | — | — |
adverbial | — | удорожи́вшись udorožívšisʹ |
present tense | future tense | |
1st singular (я) | — | удорожу́сь udorožúsʹ |
2nd singular (ты) | — | удорожи́шься udorožíšʹsja |
3rd singular (он/она́/оно́) | — | удорожи́тся udorožítsja |
1st plural (мы) | — | удорожи́мся udorožímsja |
2nd plural (вы) | — | удорожи́тесь udorožítesʹ |
3rd plural (они́) | — | удорожа́тся udorožátsja |
imperative | singular | plural |
удорожи́сь udorožísʹ |
удорожи́тесь udorožítesʹ | |
past tense | singular | plural (мы/вы/они́) |
masculine (я/ты/он) | удорожи́лся udorožílsja |
удорожи́лись udorožílisʹ |
feminine (я/ты/она́) | удорожи́лась udorožílasʹ | |
neuter (оно́) | удорожи́лось udorožílosʹ |