укореня́вший • (ukorenjávšij)
masculine | neuter | feminine | plural | ||
---|---|---|---|---|---|
nominative | укореня́вший ukorenjávšij |
укореня́вшее ukorenjávšeje |
укореня́вшая ukorenjávšaja |
укореня́вшие ukorenjávšije | |
genitive | укореня́вшего ukorenjávševo |
укореня́вшей ukorenjávšej |
укореня́вших ukorenjávšix | ||
dative | укореня́вшему ukorenjávšemu |
укореня́вшей ukorenjávšej |
укореня́вшим ukorenjávšim | ||
accusative | animate | укореня́вшего ukorenjávševo |
укореня́вшее ukorenjávšeje |
укореня́вшую ukorenjávšuju |
укореня́вших ukorenjávšix |
inanimate | укореня́вший ukorenjávšij |
укореня́вшие ukorenjávšije | |||
instrumental | укореня́вшим ukorenjávšim |
укореня́вшей, укореня́вшею ukorenjávšej, ukorenjávšeju |
укореня́вшими ukorenjávšimi | ||
prepositional | укореня́вшем ukorenjávšem |
укореня́вшей ukorenjávšej |
укореня́вших ukorenjávšix |