укореня́емый • (ukorenjájemyj)
masculine | neuter | feminine | plural | ||
---|---|---|---|---|---|
nominative | укореня́емый ukorenjájemyj |
укореня́емое ukorenjájemoje |
укореня́емая ukorenjájemaja |
укореня́емые ukorenjájemyje | |
genitive | укореня́емого ukorenjájemovo |
укореня́емой ukorenjájemoj |
укореня́емых ukorenjájemyx | ||
dative | укореня́емому ukorenjájemomu |
укореня́емой ukorenjájemoj |
укореня́емым ukorenjájemym | ||
accusative | animate | укореня́емого ukorenjájemovo |
укореня́емое ukorenjájemoje |
укореня́емую ukorenjájemuju |
укореня́емых ukorenjájemyx |
inanimate | укореня́емый ukorenjájemyj |
укореня́емые ukorenjájemyje | |||
instrumental | укореня́емым ukorenjájemym |
укореня́емой, укореня́емою ukorenjájemoj, ukorenjájemoju |
укореня́емыми ukorenjájemymi | ||
prepositional | укореня́емом ukorenjájemom |
укореня́емой ukorenjájemoj |
укореня́емых ukorenjájemyx | ||
short form | укореня́ем ukorenjájem |
укореня́емо ukorenjájemo |
укореня́ема ukorenjájema |
укореня́емы ukorenjájemy |