упові́льнений • (upovílʹnenyj)
singular | plural | ||||
---|---|---|---|---|---|
masculine | neuter | feminine | |||
nominative | упові́льнений upovílʹnenyj |
упові́льнене upovílʹnene |
упові́льнена upovílʹnena |
упові́льнені upovílʹneni | |
genitive | упові́льненого upovílʹnenoho |
упові́льненої upovílʹnenoji |
упові́льнених upovílʹnenyx | ||
dative | упові́льненому upovílʹnenomu |
упові́льненій upovílʹnenij |
упові́льненим upovílʹnenym | ||
accusative | animate | упові́льненого upovílʹnenoho |
упові́льнене upovílʹnene |
упові́льнену upovílʹnenu |
упові́льнених upovílʹnenyx |
inanimate | упові́льнений upovílʹnenyj |
упові́льнені upovílʹneni | |||
instrumental | упові́льненим upovílʹnenym |
упові́льненою upovílʹnenoju |
упові́льненими upovílʹnenymy | ||
locative | упові́льненому, упові́льненім upovílʹnenomu, upovílʹnenim |
упові́льненій upovílʹnenij |
упові́льнених upovílʹnenyx | ||
vocative | упові́льнений upovílʹnenyj |
упові́льнене upovílʹnene |
упові́льнена upovílʹnena |
упові́льнені upovílʹneni |