From цѣлъ (cělŭ) + -ьба (-ĭba).
цѣльба • (cělĭba) f
singular | dual | plural | |
---|---|---|---|
nominative | цѣльба cělĭba |
цѣльбѣ cělĭbě |
цѣльбꙑ cělĭby |
genitive | цѣльбꙑ cělĭby |
цѣльбоу cělĭbu |
цѣльбъ cělĭbŭ |
dative | цѣльбѣ cělĭbě |
цѣльбама cělĭbama |
цѣльбамъ cělĭbamŭ |
accusative | цѣльбѫ cělĭbǫ |
цѣльбѣ cělĭbě |
цѣльбꙑ cělĭby |
instrumental | цѣльбоѭ cělĭbojǫ |
цѣльбама cělĭbama |
цѣльбами cělĭbami |
locative | цѣльбѣ cělĭbě |
цѣльбоу cělĭbu |
цѣльбахъ cělĭbaxŭ |
vocative | цѣльбо cělĭbo |
цѣльбѣ cělĭbě |
цѣльбꙑ cělĭby |