шано́ба (šanóba) + -ли́вий (-lývyj)
шанобли́вий • (šanoblývyj) (adverb шанобли́во, abstract noun шанобли́вість)
singular | plural | ||||
---|---|---|---|---|---|
masculine | neuter | feminine | |||
nominative | шанобли́вий šanoblývyj |
шанобли́ве šanoblýve |
шанобли́ва šanoblýva |
шанобли́ві šanoblývi | |
genitive | шанобли́вого šanoblývoho |
шанобли́вої šanoblývoji |
шанобли́вих šanoblývyx | ||
dative | шанобли́вому šanoblývomu |
шанобли́вій šanoblývij |
шанобли́вим šanoblývym | ||
accusative | animate | шанобли́вого šanoblývoho |
шанобли́ве šanoblýve |
шанобли́ву šanoblývu |
шанобли́вих šanoblývyx |
inanimate | шанобли́вий šanoblývyj |
шанобли́ві šanoblývi | |||
instrumental | шанобли́вим šanoblývym |
шанобли́вою šanoblývoju |
шанобли́вими šanoblývymy | ||
locative | шанобли́вому, шанобли́вім šanoblývomu, šanoblývim |
шанобли́вій šanoblývij |
шанобли́вих šanoblývyx | ||
vocative | шанобли́вий šanoblývyj |
шанобли́ве šanoblýve |
шанобли́ва šanoblýva |
шанобли́ві šanoblývi |