Compound of வாய் (vāy) + கால் (kāl).
வாய்க்கால் • (vāykkāl)
singular | plural | |
---|---|---|
nominative | வாய்க்கால் vāykkāl |
வாய்க்கால்கள் vāykkālkaḷ |
vocative | வாய்க்காலே vāykkālē |
வாய்க்கால்களே vāykkālkaḷē |
accusative | வாய்க்காலை vāykkālai |
வாய்க்கால்களை vāykkālkaḷai |
dative | வாய்க்காலுக்கு vāykkālukku |
வாய்க்கால்களுக்கு vāykkālkaḷukku |
benefactive | வாய்க்காலுக்காக vāykkālukkāka |
வாய்க்கால்களுக்காக vāykkālkaḷukkāka |
genitive 1 | வாய்க்காலுடைய vāykkāluṭaiya |
வாய்க்கால்களுடைய vāykkālkaḷuṭaiya |
genitive 2 | வாய்க்காலின் vāykkāliṉ |
வாய்க்கால்களின் vāykkālkaḷiṉ |
locative 1 | வாய்க்காலில் vāykkālil |
வாய்க்கால்களில் vāykkālkaḷil |
locative 2 | வாய்க்காலிடம் vāykkāliṭam |
வாய்க்கால்களிடம் vāykkālkaḷiṭam |
sociative 1 | வாய்க்காலோடு vāykkālōṭu |
வாய்க்கால்களோடு vāykkālkaḷōṭu |
sociative 2 | வாய்க்காலுடன் vāykkāluṭaṉ |
வாய்க்கால்களுடன் vāykkālkaḷuṭaṉ |
instrumental | வாய்க்காலால் vāykkālāl |
வாய்க்கால்களால் vāykkālkaḷāl |
ablative | வாய்க்காலிலிருந்து vāykkāliliruntu |
வாய்க்கால்களிலிருந்து vāykkālkaḷiliruntu |