Inherited from Old Czech chřbet, from Proto-Slavic *xrьbьtъ.
hřbet m inan
hřbet m inan
singular | dual | plural | |
---|---|---|---|
nominative | hřbet | hřebty | hřebti, hřebtové |
genitive | hřebta, hřebtu | hřebtú | hřebtóv |
dative | hřebtu | hřebtoma | hřebtóm |
accusative | hřbet | hřebty | hřebty |
vocative | hřebte | hřebty | hřebti, hřebtové |
locative | hřebtě, hřebtu | hřebtú | hřebtiech |
instrumental | hřebtem | hřebtoma | hřebty |
singular | dual | plural | |
---|---|---|---|
nominative | hřbet | hřbety | hřbeti, hřbetové |
genitive | hřbeta, hřbetu | hřbetú | hřbetóv |
dative | hřbetu | hřbetoma | hřbetóm |
accusative | hřbet | hřbety | hřbety |
vocative | hřbete | hřbety | hřbeti, hřbetové |
locative | hřbetě, hřbetu | hřbetú | hřbetiech |
instrumental | hřbetem | hřbetoma | hřbety |