Inherited from Old Czech příkrý, from Proto-Slavic *prikrъ.
příkrý (adverb příkře or příkro)
singular | ||||
---|---|---|---|---|
masculine animate | masculine inanimate | feminine | neuter | |
nominative | příkrý | příkrá | příkré | |
genitive | příkrého | příkré | příkrého | |
dative | příkrému | příkré | příkrému | |
accusative | příkrého | příkrý | příkrou | příkré |
locative | příkrém | příkré | příkrém | |
instrumental | příkrým | příkrou | příkrým | |
plural | ||||
masculine animate | masculine inanimate | feminine | neuter | |
nominative | příkří | příkré | příkrá | |
genitive | příkrých | |||
dative | příkrým | |||
accusative | příkré | příkrá | ||
locative | příkrých | |||
instrumental | příkrými |