From pěkný.
pěkňounký (adverb pěkňounce)
singular | ||||
---|---|---|---|---|
masculine animate | masculine inanimate | feminine | neuter | |
nominative | pěkňounký | pěkňounká | pěkňounké | |
genitive | pěkňounkého | pěkňounké | pěkňounkého | |
dative | pěkňounkému | pěkňounké | pěkňounkému | |
accusative | pěkňounkého | pěkňounký | pěkňounkou | pěkňounké |
locative | pěkňounkém | pěkňounké | pěkňounkém | |
instrumental | pěkňounkým | pěkňounkou | pěkňounkým | |
plural | ||||
masculine animate | masculine inanimate | feminine | neuter | |
nominative | pěkňouncí | pěkňounké | pěkňounká | |
genitive | pěkňounkých | |||
dative | pěkňounkým | |||
accusative | pěkňounké | pěkňounká | ||
locative | pěkňounkých | |||
instrumental | pěkňounkými |