Inherited from Old Czech přívuzný, from Proto-Slavic *privǫzьnъ. The middle part -vǫz- is from Proto-Slavic *vęzati (In modern Czech vázat (“to bind”)).
příbuzný (adverb příbuzně)
singular | ||||
---|---|---|---|---|
masculine animate | masculine inanimate | feminine | neuter | |
nominative | příbuzný | příbuzná | příbuzné | |
genitive | příbuzného | příbuzné | příbuzného | |
dative | příbuznému | příbuzné | příbuznému | |
accusative | příbuzného | příbuzný | příbuznou | příbuzné |
locative | příbuzném | příbuzné | příbuzném | |
instrumental | příbuzným | příbuznou | příbuzným | |
plural | ||||
masculine animate | masculine inanimate | feminine | neuter | |
nominative | příbuzní | příbuzné | příbuzná | |
genitive | příbuzných | |||
dative | příbuzným | |||
accusative | příbuzné | příbuzná | ||
locative | příbuzných | |||
instrumental | příbuznými |
příbuzný m anim
singular | plural | |
---|---|---|
nominative | příbuzný | příbuzní |
genitive | příbuzného | příbuzných |
dative | příbuznému | příbuzným |
accusative | příbuzného | příbuzné |
vocative | příbuzný | příbuzní |
locative | příbuzném | příbuzných |
instrumental | příbuzným | příbuznými |