From severo- + francouzský (“French”).
severofrancouzský
singular | ||||
---|---|---|---|---|
masculine animate | masculine inanimate | feminine | neuter | |
nominative | severofrancouzský | severofrancouzská | severofrancouzské | |
genitive | severofrancouzského | severofrancouzské | severofrancouzského | |
dative | severofrancouzskému | severofrancouzské | severofrancouzskému | |
accusative | severofrancouzského | severofrancouzský | severofrancouzskou | severofrancouzské |
locative | severofrancouzském | severofrancouzské | severofrancouzském | |
instrumental | severofrancouzským | severofrancouzskou | severofrancouzským | |
plural | ||||
masculine animate | masculine inanimate | feminine | neuter | |
nominative | severofrancouzští | severofrancouzské | severofrancouzská | |
genitive | severofrancouzských | |||
dative | severofrancouzským | |||
accusative | severofrancouzské | severofrancouzská | ||
locative | severofrancouzských | |||
instrumental | severofrancouzskými |