From staro- (“old-”) + římský (“Roman”).
starořímský
singular | ||||
---|---|---|---|---|
masculine animate | masculine inanimate | feminine | neuter | |
nominative | starořímský | starořímská | starořímské | |
genitive | starořímského | starořímské | starořímského | |
dative | starořímskému | starořímské | starořímskému | |
accusative | starořímského | starořímský | starořímskou | starořímské |
locative | starořímském | starořímské | starořímském | |
instrumental | starořímským | starořímskou | starořímským | |
plural | ||||
masculine animate | masculine inanimate | feminine | neuter | |
nominative | starořímští | starořímské | starořímská | |
genitive | starořímských | |||
dative | starořímským | |||
accusative | starořímské | starořímská | ||
locative | starořímských | |||
instrumental | starořímskými |