Inherited from Old Czech vterý, from Proto-Slavic *vъtorъ.
vterý
singular | ||||
---|---|---|---|---|
masculine animate | masculine inanimate | feminine | neuter | |
nominative | vterý | vterá | vteré | |
genitive | vterého | vteré | vterého | |
dative | vterému | vteré | vterému | |
accusative | vterého | vterý | vterou | vteré |
locative | vterém | vteré | vterém | |
instrumental | vterým | vterou | vterým | |
plural | ||||
masculine animate | masculine inanimate | feminine | neuter | |
nominative | vteří | vteré | vterá | |
genitive | vterých | |||
dative | vterým | |||
accusative | vteré | vterá | ||
locative | vterých | |||
instrumental | vterými |