Δολογκός • (Dolonkós) m (genitive Δολογκοῦ); second declension
Case / # | Singular | Dual | Plural | ||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Nominative | ὁ Δολογκός ho Dolonkós |
τὼ Δολογκώ tṑ Dolonkṓ |
οἱ Δολογκοί hoi Dolonkoí | ||||||||||
Genitive | τοῦ Δολογκοῦ toû Dolonkoû |
τοῖν Δολογκοῖν toîn Dolonkoîn |
τῶν Δολογκῶν tôn Dolonkôn | ||||||||||
Dative | τῷ Δολογκῷ tôi Dolonkôi |
τοῖν Δολογκοῖν toîn Dolonkoîn |
τοῖς Δολογκοῖς toîs Dolonkoîs | ||||||||||
Accusative | τὸν Δολογκόν tòn Dolonkón |
τὼ Δολογκώ tṑ Dolonkṓ |
τοὺς Δολογκούς toùs Dolonkoús | ||||||||||
Vocative | Δολογκέ Dolonké |
Δολογκώ Dolonkṓ |
Δολογκοί Dolonkoí | ||||||||||
Notes: |
|
Case / # | Singular | Dual | Plural | ||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Nominative | Δολογκός Dolonkós |
Δολογκώ Dolonkṓ |
Δολογκοί Dolonkoí | ||||||||||
Genitive | Δολογκοῦ / Δολογκοῖο / Δολογκόο Dolonkoû / Dolonkoîo / Dolonkóo |
Δολογκοῖῐν Dolonkoîĭn |
Δολογκῶν Dolonkôn | ||||||||||
Dative | Δολογκῷ Dolonkôi |
Δολογκοῖῐν Dolonkoîĭn |
Δολογκοῖσῐ / Δολογκοῖσῐν / Δολογκοῖς Dolonkoîsĭ(n) / Dolonkoîs | ||||||||||
Accusative | Δολογκόν Dolonkón |
Δολογκώ Dolonkṓ |
Δολογκούς Dolonkoús | ||||||||||
Vocative | Δολογκέ Dolonké |
Δολογκώ Dolonkṓ |
Δολογκοί Dolonkoí | ||||||||||
Notes: |
|