гарма́та (harmáta) + -ник (-nyk)
гарма́тник • (harmátnyk) m pers (genitive гарма́тника, nominative plural гарма́тники, genitive plural гарма́тників)
singular | plural | |
---|---|---|
nominative | гарма́тник harmátnyk |
гарма́тники harmátnyky |
genitive | гарма́тника harmátnyka |
гарма́тників harmátnykiv |
dative | гарма́тникові, гарма́тнику harmátnykovi, harmátnyku |
гарма́тникам harmátnykam |
accusative | гарма́тника harmátnyka |
гарма́тників harmátnykiv |
instrumental | гарма́тником harmátnykom |
гарма́тниками harmátnykamy |
locative | гарма́тникові, гарма́тнику harmátnykovi, harmátnyku |
гарма́тниках harmátnykax |
vocative | гарма́тнику harmátnyku |
гарма́тники harmátnyky |