изоблича́ть • (izobličátʹ) impf (perfective изобличи́ть)
imperfective aspect | ||
---|---|---|
infinitive | изоблича́ть izobličátʹ | |
participles | present tense | past tense |
active | изоблича́ющий izobličájuščij |
изоблича́вший izobličávšij |
passive | изоблича́емый izobličájemyj |
— |
adverbial | изоблича́я izobličája |
изоблича́в izobličáv, изоблича́вши izobličávši |
present tense | future tense | |
1st singular (я) | изоблича́ю izobličáju |
бу́ду изоблича́ть búdu izobličátʹ |
2nd singular (ты) | изоблича́ешь izobličáješʹ |
бу́дешь изоблича́ть búdešʹ izobličátʹ |
3rd singular (он/она́/оно́) | изоблича́ет izobličájet |
бу́дет изоблича́ть búdet izobličátʹ |
1st plural (мы) | изоблича́ем izobličájem |
бу́дем изоблича́ть búdem izobličátʹ |
2nd plural (вы) | изоблича́ете izobličájete |
бу́дете изоблича́ть búdete izobličátʹ |
3rd plural (они́) | изоблича́ют izobličájut |
бу́дут изоблича́ть búdut izobličátʹ |
imperative | singular | plural |
изоблича́й izobličáj |
изоблича́йте izobličájte | |
past tense | singular | plural (мы/вы/они́) |
masculine (я/ты/он) | изоблича́л izobličál |
изоблича́ли izobličáli |
feminine (я/ты/она́) | изоблича́ла izobličála | |
neuter (оно́) | изоблича́ло izobličálo |