облежа́ть • (obležátʹ) impf (perfective обле́чь)
imperfective aspect | ||
---|---|---|
infinitive | облежа́ть obležátʹ | |
participles | present tense | past tense |
active | облежа́щий obležáščij |
облежа́вший obležávšij |
passive | облежи́мый obležímyj |
облёжанный obljóžannyj |
adverbial | облежа́ obležá |
облежа́в obležáv, облежа́вши obležávši |
present tense | future tense | |
1st singular (я) | облежу́ obležú |
бу́ду облежа́ть búdu obležátʹ |
2nd singular (ты) | облежи́шь obležíšʹ |
бу́дешь облежа́ть búdešʹ obležátʹ |
3rd singular (он/она́/оно́) | облежи́т obležít |
бу́дет облежа́ть búdet obležátʹ |
1st plural (мы) | облежи́м obležím |
бу́дем облежа́ть búdem obležátʹ |
2nd plural (вы) | облежи́те obležíte |
бу́дете облежа́ть búdete obležátʹ |
3rd plural (они́) | облежа́т obležát |
бу́дут облежа́ть búdut obležátʹ |
imperative | singular | plural |
облежи́ obleží |
облежи́те obležíte | |
past tense | singular | plural (мы/вы/они́) |
masculine (я/ты/он) | облежа́л obležál |
облежа́ли obležáli |
feminine (я/ты/она́) | облежа́ла obležála | |
neuter (оно́) | облежа́ло obležálo |