From பத்து (pattu, “ten”) + பாட்டு (pāṭṭu, “song, ode”).
பத்துப்பாட்டு • (pattuppāṭṭu)
singular | plural | |
---|---|---|
nominative | பத்துப்பாட்டு pattuppāṭṭu |
- |
vocative | பத்துப்பாட்டே pattuppāṭṭē |
- |
accusative | பத்துப்பாட்டை pattuppāṭṭai |
- |
dative | பத்துப்பாட்டுக்கு pattuppāṭṭukku |
- |
benefactive | பத்துப்பாட்டுக்காக pattuppāṭṭukkāka |
- |
genitive 1 | பத்துப்பாட்டுடைய pattuppāṭṭuṭaiya |
- |
genitive 2 | பத்துப்பாட்டின் pattuppāṭṭiṉ |
- |
locative 1 | பத்துப்பாட்டில் pattuppāṭṭil |
- |
locative 2 | பத்துப்பாட்டிடம் pattuppāṭṭiṭam |
- |
sociative 1 | பத்துப்பாட்டோடு pattuppāṭṭōṭu |
- |
sociative 2 | பத்துப்பாட்டுடன் pattuppāṭṭuṭaṉ |
- |
instrumental | பத்துப்பாட்டால் pattuppāṭṭāl |
- |
ablative | பத்துப்பாட்டிலிருந்து pattuppāṭṭiliruntu |
- |