Vánoce
čeština
výslovnost
dělení
- Vá-no-ce
etymologie
Matematik, astronom a lékař Simeon Partlicius vykládal etymologii slova Vánoce jako „Nativitas Christi“ a uváděl, že „české slovo vánoce od toho Weinachten pošlo“. V 15. století se vyskytoval spřežkový tvar Wanocze i wanocze („sto kop grossu Czieskych na Wanocze“, „na trzeti Wanocze“, „pak na wanocze ynhed przysstnye patnaczte kop grossuow“). Známo je též užití osobního jména ve tvaru vánočního pečiva (Janek „Wanoczka“). K odstranění spřežky došlo na základě mluvnice Josefa Dobrovského. Od poloviny 19. století se v obrozenecké češtině (r. 1849 dvojité „w“ nahrazeno jednoduchým „v“) a slovnících používal zápis vánoce.
Jazykovědec a český slavista František Václav Mareš a prof. Stefan Michael Newerkla se kloní k výpůjčce sthněm. *wīnnahten (oproti názoru, že se jedná o hybridní kalk): staročeské vánocě, ← *vęnocę ← ve staré horní němčině *wīnnahten ← *ze wihen nahten *in den heiligen Nächten, wihen (světit), Nacht (noc).“ Podle slavisty Aleše Půdy zůstává české -á-, slovenské -ia- nevysvětleno. Machkův etymologický slovník uvádí staroněmecký tvar wínnahten a soudí, že k převzetí muselo dojít ještě v předcyrilometodějské době. František Václav Mareš uvádí, že souvislost slova vánocě s německým Weihnachten, staroněmeckým wīnnahten je evidentní a že si jí povšiml už Josef Dobrovský (Dobrovský: Weihnachtsſtritzel, m. wánočka, ſſtědrowka). J. D. Dobrovský se domníval, že druhý komponent složeniny byl přeložen (nahten - noce), takže vznikl hybridní výraz a že k takovému formování českého výrazu docházelo i dříve jako například u slova bavlna (německy Baumwolle, Baum-wolle, česky ba-vlna).
varianty
podstatné jméno
- rod ženský
- pomnožné
- vlastní jméno
skloňování
| pád \ číslo | jednotné | množné |
|---|---|---|
| nominativ | — | Vánoce |
| genitiv | — | Vánoc |
| dativ | — | Vánocům |
| akuzativ | — | Vánoce |
| vokativ | — | Vánoce |
| lokál | — | Vánocích |
| instrumentál | — | Vánocemi / Vánoci |
význam
- tradiční křesťanské svátky, oslava narození Ježíše Krista (24.–26. prosince)
- Jaké jsi dostal dárky k Vánocům?
překlady
- křesťanské svátky
- angličtina: Christmas
- dánština: jul c
- finština: joulu
- francouzština: Noël m
- irština: Nollaig ž
- islandština: jól s mn.
- italština: Natale m
- kašubština: Gòdë m mn., Swiãta Bòżégò Narodzeniô s mn.
- katalánština: nadal m
- korejština: 크리스마스
- litevština: Kalėdos ž mn.
- maďarština: karácsony mn.
- němčina: Weihnachten s
- nizozemština: Kerstmis m
- norština (bokmål): jul c
- norština (nynorsk): jul ž
- polština: Boże Narodzenie s
- portugalština: Natal m
- ruština: Рождество s
- řečtina: Χριστούγεννα s mn.
- slovenština: Vianoce ž mn.
- slovinština: Božič m
- španělština: Navidad ž
- švédština: jul c
- žemaitština: Kaliedas ž mn.
související
fráze a idiomy
poznámky
- Internetová jazyková příručka. Ústav pro jazyk český, 2008-, . Heslo Vánoce.
- ↑ CERL Thesaurus. data.cerl.org . . Dostupné online.
- ↑ Čeněk Zíbrt: Staročeské výroční obyčeje, pověry, slavnosti a zábavy prostonárodní pokud o nich vypravují písemné památky až po náš věk: Příspěvek ke kulturním dějinám českým, 1889, s. 254.
- ↑ Christian d' Elvert: Mährische und schlesische Chroniken, díl 1., vyd. A. Nitsch, 1861, s. 33-39: „sto kop grossu Czieskych na Wanocze“.
- ↑ Martin Leupold von Löwenthal: Chronik der königlichen Stadt Iglau: (1402 - 1607), vyd. Nitsch, 1861, s. 33.
- ↑ Mathias Pangerl: Urkundenbuch des Cistercienserstiftes B. Mariae V. zu Hohenfurt in Böhmen, vyd. Hof- und Staatsdruckerei, 1865, s. 254.
- ↑ Kniha počtů královského města Loun z let 1450-1472 a 1490-1491, Academia, 1979, s. 828: Janek Wanoczka.
- ↑ Josef Dobrovský: Podrobná mluvnice jazyka českého: v redakcích z roku 1809 a 1819, wánoce 498-499.
- ↑ ŠUMAVSKÝ, Josef Franta. Deutsch-böhmisches Wörterbuch: K - Z, Band 2 . Praha: Spurný, 1846. Srov. JUNGMANN, Josef. Slownik c̆esko-nĕmecký, 1833.
- ↑ Encyklopedický slovník češtiny (eds. Karlík, P. – Nekula, M. – Pleskalová, J.). Praha: Nakladatelství Lidové noviny 2002
- ↑ Pasionál biskupa Germana z Paříže, z pol. 14. stol. až do 2. pol. 14. stol. In: Newrkla, Sprachkontakte Deutsch-Tschechisch-Slowakisch, 2005.
- ↑ Univ.-Prof. Mag. Dr. Stefan Michael Newerkla, Universitätsprofessor für Westslawische Sprachwissenschaft Wien, Sprachkontakte Deutsch-Tschechisch-Slowakisch. Wien: Peter Lang 2005, s. 120.
- ↑ Aleš Půda: Zur Theorie der Lehnprägung im deutsch-tschechischen Sprachkontakt: eine historisch-vergleichende Untersuchung im innerslavischen und europäischen Kontext, 2010
- ↑ V. Machek, Etymologický slovník jazyka českého, Praha 1968
- ↑ MACHEK, Václav. Etymologický slovník jazyka českého. 2., opravené a doplněné vyd. Praha : Academia, 1968. 868 s. Heslo „Vánoce“, s. 1.
- ↑ Josef Dobrovský: Deutsch-böhmisches Wörterbuch, Praha 1821: Weihnachtsſtritzel, m. wánočka, ſſtědrowka
- ↑ F. V. Mareš, České a slovenské vánoce/vianoce, Slavia 28, 1959, s. 516―518.
- ↑ František Václav Mareš: Cyrilometodějská tradice a slavistika, 2000
externí odkazy
Článek Vánoce ve Wikipedii
Galerie Christmas ve Wikimedia Commons- Národní knihovna ČR. Vánoce - vzor růže?. Ptejte se knihovny, 2019-08-07, . Dostupné online.
