hostka

Dobrý den, přišli jste sem a hledáte význam slova hostka. V DICTIOUS najdete nejen všechny slovníkové významy slova hostka, ale dozvíte se také o jeho etymologii, charakteristice a o tom, jak se říká hostka v jednotném a množném čísle. Vše, co potřebujete vědět o slově hostka, najdete zde. Definice slova hostka vám pomůže být přesnější a správnější při mluvení nebo psaní textů. Znalost definicehostka, stejně jako definice dalších slov, obohacuje vaši slovní zásobu a poskytuje vám více a lepších jazykových zdrojů.

Možná hledáte hóšťka nebo Hostka.

čeština

výslovnost

varianty

dělení

  • host-ka

etymologie

Přechýlení do ženského rodu produktivní koncovkou -ka z mužského tvaru host, který dosud má význam vespolného podstatného jména, použitelného pro označení osob obou pohlaví.

Slovo do češtiny jako náhrada vespolného jména pro ženy dosud patřičně neproniklo a frekvence jeho užívání jsou nízké. NESČ je má dokonce za neexistující slovo a příklad tzv. náhodné mezery.

podstatné jméno

  • rod ženský

skloňování

pád \ číslo jednotné množné
nominativ hostka hostky
genitiv hostky hostek
dativ hostce hostkám
akuzativ hostku hostky
vokativ hostko hostky
lokál hostce hostkách
instrumentál hostkou hostkami

význam

  1. (okazionalismus, neologismus, zřídka) žena nebo jiná bytost ženského rodu, jež je na daném místě na návštěvě
    • Blanka krmila ge čerstwými datlemi, a pohlazovala tuto stepnj hostku, gegjžto hebká srst woněla aloëm a růžemi tunisskými. (1837, o zvířeti – gazele)
    • Stud-li ti jest v manželku mne míť, hostkou mne nazývej.
    • Ona mi ji dala. Naše hostka. Jel jsem s ní autobusem až do města. (1972)
    • Od ledna začneme v ČT vysílat volné pokračování cyklu Ženský hlas, tentokrát však jako čtrnáctideník a s více hosty, respektive hostkami, neb půjde pouze o ženy. (2007)

synonyma

  1. návštěvnice, host

související

poznámky

  • Slovník staročeský Jana Gebauera (Academia, 1970) uvádí heslo hosti = femininum, ‚cizinka, host‘ („Učiň také po mém chtění, proši tebe, družko milá, aby také má hosti byla“).
  • Novočeský lexikální archiv (1911–1991) obsahuje 4 doklady výskytu slova hostka, a to z let 1837, 1861, 1905 a 1972.
  • V korpusu SYN v6 pochází první výskyt slova hostka z roku 1994.
  • Výraz byl v roce 2007 použit v České televizi při uvádění pořadu Ženský hlas
  • Použití slova bylo navrženo v příručce Kultura genderově vyváženého vyjadřování, MŠMT, Praha, 2010 (Jana Valdrová, Blanka Knotková-Čapková, Jana Paclíková, str. 43): „„Netradiční“, avšak jazykově zcela správné přechýlení tvaru host může být osvěžující změnou…“
  • Jazyková poradna ÚJČ se k existenci tohoto slova vyjadřovala v roce 2010 v anonymní reakci na dotaz inspirovaný genderistickou příručkou. Anonymní autor píšící v autorském plurálu se k existenci nebo neexistenci slova výslovně nevyjádřil, ale uvedl, že slovníky současné češtiny toto slovo neuvádějí, a dále konstatoval: „Domníváme se, že mužské podstatné jméno host plní v jazyce svou funkci dobře, a proto potřebu uměle vytvořit přechýlenou podobu hostka nesdílíme. Není však vyloučené, že společenská poptávka povede k tomu, že se slovo hostka v češtině prosadí i v plně spisovných projevech, přestože dnes je mnohými uživateli češtiny vnímáno jako nepotřebné, popř. expresivní (viz reakce zveřejněné na internetu)“. Totéž vyjádření pak vyšlo v roce 2012 pod jménem Anna Černá v knize Jsme v češtině doma?.
  • Učitel češtiny Jan Pulkrábek v říjnu 2010 v kratochvilném článku na blogu zpochybnil, že je slovo korektně utvořené. Z Retrográdního morfematického slovníku češtiny a Retrográdního slovníku současné češtiny vyvodil, že příponou -ka se běžně přechylují jména na -asta, -ista a -osta, zatímco od jmen na -st se příponou -ka tvoří výhradně zdrobněliny, navíc zpravidla se samohláskovými změnami (tedy by připadala v úvahu hůstka). V žertu s historickým odůvodněním navrhl, aby se pro ženy v roli hosta používalo slovo host skloňované podle vzoru kost.
  • P. Nádeníček ve studii Přijedou jen hosté, nebo i hostky? (2012) existenci slova nezpochybňuje, avšak konstatuje, že dosud není obvyklé (stejně jako jeho ekvivalenty v polštině, ruštině, němčině a angličtině).
  • V časopise Slovo a slovesnost bylo v roce 2014 slovo zmíněno jako příklad neologismu. (Homoláč, Mrázková: K stylistickému hodnocení jazykových prostředků, zvláště lexikálních, Slovo a slovesnost, 75, 1, 2014, s. 32).
  • Marie-Anna Hamanová ve studentském jazykovém koutku FF UK v prosinci 2015 publikovala článek „Vážené hostky, vážení hosté“, shrnující nálezy z různých jazykových korpusů:
    • v korpusu SYN2015 (zahrnujícím pouze tištěné publikované texty) za období 2010–2014 je pouze 6 výskytů, a to v jednom lingvistickém článku zabývajícím se tímto slovem.
    • ve webovém korpusu Araneum Bohemicum Maximum je 38 výskytů v textech, které pojednávají o slově hostka, a 30 výskytů, kde je slovo hostka přímo použito. Více vyskytů je na webech jako ceska-prezidentka.webnode.cz, feminismus.cz, kongreszen.cz, zenyaveda.cz a mezipatra.cz, tedy na serverech, které se zabývají postavením žen ve společnosti, resp. „feministických“ a „genderově korektních“ serverech.
    • v korpusu mluvené češtiny ORAL2013, zachycujícím spontánní konverzaci v neformálních situacích, se slovo hostka vůbec nevyskytovalo.
  • Nový encyklopedický slovník češtiny (online) v roce 2017 v hesle Lakuna (Karlík, Ziková) označuje slovo hostka jako příklad tzv. accidental gap, tj. jako slovo, které v češtině neexistuje a jehož neexistence v jazyce není dovoditelná z jeho pravidel.
  • Internetová jazyková příručka ÚJČ AVČR v roce 2018 (i v roce 2022) uvádí u hesla host: obvykle se nepřechyluje; nově se objevují jen příležitostné, zcela ojedinělé doklady přechýlené podoby. Slovo hostka je výslovně uvedeno jako příbuzné slovo, samostatné heslo však v příručce nemá.
  • Dle dotazníkového šetření v dizertační práci Michaely Liškové z roku 2018 o neologizmech považovalo 53 % respondentů slovo spíše nebo určitě za neologismus, 27 % spíše nebo určitě nikoliv, někteří v komentářích uvedli, že se s ním nesetkali nebo že by jej považovali za chybu. Autorka studie toto slovo uvádí jako důvod, proč upustit od používání termínu existence slova, protože toto slovo podle někerých definic v češtině existuje, podle jiných nikoliv; za výhodnější považuje rozlišovat centrum a periferii (jazyka) a počítat s plynulostí přechodů namísto vyhraněné polarity.
  • Hana Žižková z ÚJČ FF MU v září 2021 publikovala článek Běžný host a výstřední hostka o tom, proč se slovu hostka nedaří proniknout do češtiny 21. století a působí stále poněkud výstředně. Z jazykových korpusů (z kolokací slova a ze žánru textů, v nichž se vyskytuje) vyčetla, že se častěji o tomto slově píše než že by bylo aktivně používáno. Frekvence vespolného jména host se od roku 1998 do roku 2017 nezměnila a toto slovo má v češtině stabilní místo
  1. 1,0 1,1 1,2 1,3 1,4 Z dopisů jazykové poradně, Naše řeč, ročník 93 (2010), číslo 1, s. 56
  2. 2,0 2,1 Rod v jazyce a komunikaci: specifika češtiny. Slovo a slovesnost, 2002, roč. 63, čís. 4, s. 263-286. Dostupné online. ISSN 0037-7031.
  3. 3,00 3,01 3,02 3,03 3,04 3,05 3,06 3,07 3,08 3,09 3,10 Michaela Lišková: Neologismus v lingvistickém, mediálním a běžném obrazu světa, 2018. Dizertační práce. Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Ústav jazyků a komunikace neslyšících. Vedoucí práce Irena Vaňková.
  4. 4,0 4,1 Hana Žižková: Běžný host a výstřední hostka, Host 7 dní online, 9. 9. 2021
  5. KARLÍK, Petr; ZIKOVÁ, Markéta. CzechEncy – Nový encyklopedický slovník češtiny online. Příprava vydání Petr Karlík, Marek Nekula, Jana Pleskalová. Ústav pro jazyk český Akademie věd České republiky, . Heslo LAKUNA.
  6. Biblioteka záb. čtení 6, 120.6, 1837, Antonín Hansgirg / François René de Chateaubriand. Poslední Abencerag.
  7. Dido Aenéovi, Publius OVIDIUS Naso: Heroinae, kap. 7, verš 167, In: Anthologie z Ovidia, Katulla, Propertia a Muséa, přeložil František Sušil, Brno, 1861
  8. Literární měsíčník, 1972, 1, st. 31, ř. 16, M. Podešvová
  9. Česká televize, 24 hodin, 2007
  10. Slovo „hostka“ v Kartotéce novočeského lexikálního archivu. Ústav pro jazyk český
  11. Anna Černá: Hostka. In: Jsme v češtině doma?, Academia, Praha, 2012, str. 48
  12. Jan Pulkrábek: Vážené hosti, vážení hosté!, 31. 10. 2010
  13. Marie-Anna Hamanová: Vážené hostky, vážení hosté, In: Studentské jazykové koutky FF UK, 4. série (vznikly v rámci seminářů dr. Hany Prokšové Drobnosti češtiny a jazyková popularizace)
  14. Hana Žižková: Běžný host a výstřední hostka, Host 7 dní online, 9. 9. 2021

externí odkazy