koleda

Dobrý den, přišli jste sem a hledáte význam slova koleda. V DICTIOUS najdete nejen všechny slovníkové významy slova koleda, ale dozvíte se také o jeho etymologii, charakteristice a o tom, jak se říká koleda v jednotném a množném čísle. Vše, co potřebujete vědět o slově koleda, najdete zde. Definice slova koleda vám pomůže být přesnější a správnější při mluvení nebo psaní textů. Znalost definicekoleda, stejně jako definice dalších slov, obohacuje vaši slovní zásobu a poskytuje vám více a lepších jazykových zdrojů.

Možná hledáte kolęda nebo kolędą.

čeština

výslovnost

dělení

  • ko-le-da

etymologie

Většinou se uvádí, že podobně jako v dalších slovanských jazycích se jedná o staré odvození z latinského názvu Calendae, označujícího první den v měsíci; toto označení je řeckého původu s významem „den, na nějž je vyhlášeno novoluní“. V češtině došlo k postupným změnám souhlásek calendae — kolęda — kolada — koleda.[1]

Jinou teorii předložil český badatel a publicista Ljuba Hornov-Karpatějev, podle kterého má slovo předkřesťanský, praslovanský původ.[2]

Podle něj jde o označení slovanského božstva Koleda (dodnes užívané např. v Bulharsku či Srbsku), a jeho četných variant, např. Koloděj. Koleda, Koloděj, měl úzký vztah ke Slunci a jeho pohybu po obloze (etymologický význam „ten, který dělá kolo“ se zde nabízí). Oslava Koledy je pak spojována s termínem zimního slunovratu, kdy se uzavírá starý sluneční cyklus a rodí se nový Koleda (Koloděj).

Připomíná prastarou lidovou koledu:

Koleda, koleda, Štěpáne,
co to neseš ve džbáně?
Nesu, nesu koledu,
upaď jsem s ní na ledu.
Psi se na mne sběhli,
koledu mi snědli.

Karpatějev k tomu vysvětluje, že „koleda“ tu značí sluneční božstvo a dále píše mimo jiné:

Štěpánem je tu míněn pohanský „Stopan“, v němž uctíván mrtvý předek čili dědek, ochránce domácnosti a rodu. Bulhaři dosud uctívají Stopany jako rodové genie. Haličtí Rusíni pálejí o svátku sv. Štěpána slámu a seno, o štědrém večeru po jizbě nastlané a říkají, že „pálejí děda“. Co značí jméno „Stopan“? Odvozujeme-li je od praslovanského slova „stopa“, t. j. luk, které dosud uchovalo se u Baltů, zejména Lotyšů a Žmudínů. Byl tedy Stopan duch-lučištník, který nesl sluneční kratér (džbán), ale led, sluha zimy, podrazil mu nohy a psi či vlci koledu čili slunce sežrali.

Svátek sv. Štěpána, který je spojen s Božím hodem Vánočním, je tak jen pozdější křesťanskou mutací původně slovanského Stopana.

podstatné jméno

  • rod ženský

skloňování

pád \ číslo jednotné množné
nominativ koleda koledy
genitiv koledy koled
dativ koledě koledám
akuzativ koledu koledy
vokativ koledo koledy
lokál koledě koledách
instrumentál koledou koledami

význam

  1. obcházení domů o Vánocích nebo Velikonocích a zpívání písní
  2. vánoční píseň
  3. odměna za koledování

překlady

  1. koledování
  2. vánoční píseň

synonyma

  1. koledování

související

poznámky

  1. MICHÁLEK, Emanuel. K původu slov koleda a kalendář. Naše řeč, 1965, roč. 48, čís. 5, s. 308. Dostupné online. ISSN 0027-8203.
  2. Ljuba Hornov-Karpatějev: Džbán a jeho mythy; vydal B. Widimský, 1941.

externí odkazy