IPA: [paːnbiːt͡ʃkaːr̝̊] pán-bíč-kář rod mužský životný (v obecném jazyce, hanlivě) člověk věřící v Boha; zejména křesťan pánbíčkářův pánbíčkářka...
IPA: [bɔ̃.djø.zaʁ] rod mužský pánbíčkář, pobožnůstkář, bigotní člověk, přehnaně nábožná osoba Tous ces bondieusards, toutes ces grenouilles de bénitier...
pánbůh Pánbíček jí postavil do cesty hned čtyři strážné anděly. pánbůh pánbíčkář pánbíčkařit pánbíčkovat (familiárně) na zdraví (výlučně po kýchnutí) Hepčí...
pánbůh Pánbíček jí postavil do cesty hned čtyři strážné anděly. pánbůh pánbíčkář pánbíčkařit, pánbíčkovat Internetová jazyková příručka. Ústav pro jazyk...